|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Rozvojový potenciál nejmenších obcí
Taičmanová, Pavla ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Maříková, Pavlína (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem lidských zdrojů na rozvojový potenciál vybraných obcí situovaných v oblastech vnitřních periferií kraje Vysočina. V rámci polarizovaného geografického prostoru je možné identifikovat oblasti s různou mírou stability a potenciálem rozvoje, přičemž za klíčové faktory lze považovat endogenní rozvojové příležitosti - především úroveň lidských zdrojů. Práce sleduje kvalitu lidského a sociálního kapitálu na příkladu tří obcí, přičemž využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu. Míra aktivace a využití lidských zdrojů je hodnocena zejména z hlediska angažovanosti lokálních aktérů, úrovně jejich spolupráce a participace obyvatel na veřejném životě. Cílem práce je zjistit, jak lidské zdroje ve sledovaných obcích ovlivňují jejich rozvoj a budoucnost.
|
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Dopravní dostupnost ve vztahu k druhému bydlení v periferních oblastech
Kolísek, Michal ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na dopravní dostupnost a obslužnost druhého bydlení ve vnitřní periferii, respektive v modelovém území "Hranice krajů-Středozápad", a také analýzu a hodnocení stavu druhého bydlení s možností budoucí transformace na trvalé bydlení. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou druhého bydlení, dopravní dostupností a veřejnou dopravou nejenom v Česku. Analyzuje dojížďku za rekreací v různých oblastech a dále seznamuje s problematikou periferních oblastí. Empirická část práce je postavena na základě dat získaných z analýzy jízdních řádů veřejné dopravy, statistických ročenek a z dotazníkového šetření, které proběhlo v modelovém regionu "Hranice krajů-Středozápad". V tomto sledovaném území je cílem zjistit, jaký druh dopravního prostředku využívají majitelé druhého bydlení pro cesty za rekreací a vybavenost území dopravní infrastrukturou. Zjišťována je také poptávka po veřejné dopravě i její nabídka pro majitele druhého bydlení. Veřejná doprava je v této práci sledována z dlouhodobého hlediska od poloviny 70. let 20. století a pozorování je směřováno pro potřeby uživatelů druhého bydlení na páteční, nedělní a "rekreační" spoje. Další částí práce je analyzování objektů druhého bydlení a jejich majitelů v modelovém území podle vzoru již dříve publikovaných...
|
|
|
Analýza sociálních sítí aktérů činných v území vnitřní periferie na pomezí středních, západních a jižních Čech
Izakovičová, Hana ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Pileček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních sítí aktérů veřejného, neziskového a soukromého sektoru působících v území vnitřní periferie, nacházející se na pomezí středních, západních a jižních Čech. Cílem diplomové práce je identifikovat a charakterizovat sociální sítě rozličných aktérů činných v zájmovém území a nabýt poznání o velikosti, hustotě a celkovém uspořádání těchto sítí. Mezi ústřední výzkumné otázky diplomové práce patří zhodnotit samotnou velikost identifikovaných sociálních sítí, charakterizovat frekvenci spolupráce mezi aktéry v sociálních sítích a posoudit z hlediska pozice aktérů v sítích jejich vliv v zájmovém území. Snahou je rovněž komparovat analyzované výsledky sociálních sítí ve třech jednotlivých částech zájmového území. Získaná vstupní data prostřednictvím metody obsahové analýzy dokumentů, a sice obsahové analýzy místních periodik vydávaných v zájmovém území, posloužila jako primární zdroj dat pro následné využití v rámci metody analýzy sociálních sítí. Pomocí zmíněné metody analýzy sociálních sítí jsou zhodnoceny vlastnosti a charakteristiky identifikovaných sociálních sítí aktérů v zájmovém území. Jsou jimi velikost, hustota, centralita a také vymezení jádrových a periferních aktérů sítě. Součástí empirického výzkumu je i zobrazení sociálních sítí aktérů v programu...
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
| |
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
|
Migrační proudy v českém venkovském prostoru od 90. let 20. století: analýza struktury a vývoje
Zalubil, Jakub ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce hodnotí migrační pohyby obyvatelstva ve venkovském prostoru Česka v období v letech 1992-2018. Cílem práce je zhodnotit novodobý vývoj vnitřní migrace obyvatel venkovských sídel z pohledu velikosti migračních toků a určit hlavní migrační směry z a do českého venkova. Vyhodnocení velikosti a struktury migračních toků probíhalo na základě analýzy dat z neveřejné databáze o vnitřní migraci, která obsahuje pro dané období téměř šest miliónů případů stěhování uvnitř státu. Tato data byla nejprve agregována na základě příslušnosti obce vystěhování a obce přistěhování do venkovských oblastí správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Výsledky, které jsou prezentovány v grafické a mapové podobě, ukazují, že venkov vnitřní migrací obyvatelstvo získává. Výsledky analýzy prokázaly, že situace je velmi diferencovaná. Nejvyšší míry migračních ukazatelů vykazují vymezené venkovské správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem v blízkém okolí velkých měst, primárně Prahy, a nejnižší v pohraničních oblastech. Na základě provedených analýz migračních dat je navržena typologie venkova, která je dána do souvislosti s dřívějšími komplexními typologiemi venkova. Klíčová slova: Česko; typologie venkova; venkov; vnitřní migrace
|
host ::
RSS.